...Každý den

15. listopadu 2008 v 0:26 | Daniel Klee |  Malá zamyšlení Daniela Klee

...Každý den proskakujeme žhavou obručí, tam a zpět, z dnes do zítra, každý den a noc. Vše plyne, čas jako šíp letí dál. Co zbude nám, otázka či klam. Co v nás se počíná, co končí kde jiné začíná. Stále nový začátek, stále stejná slova. Kdo změří nezměřitelné, kdo počítat bude tvé chyby. Kde má počátek co bez konce, co opakováním se stane. Proč otázek víc nežli odpovědí. Snad jsou i ti co vědí. Svůj sen si necháš zdát, jen sen a nic víc. Jsou sny co se nezdají, jsou pravdy nepravdy o ráji. Já slova píši v přítmí pokoje, ta slova co nic nechtějí. Jen stále si ještě mohu přát, tu pravdu poznat, odhalit. Však k čemu pravda, kde vítězí lež v lepším kabátě.

Svět kde musím svou cestou jít, tu cestu hledat, o ní snít, je světem přetvářky s tváří lidskou. Snad za obzorem vnad, za oceánem slz či lásky vzdechů, snad za pouští co všem stejně měří a odpouští, snad za devatero pohořími v krajině Tvého těla, naleznout lze co duše ve snu uviděla...


Daniel Klee

 


Aktuální články

Reklama



______________________________________________________________________________