O EXORCISMU aneb o moderních obráncích víry

13. listopadu 2008 v 7:05 | Daniel Klee |  Brouzdej v síti aneb recenze odkazů
Dnes večer, respektive v noci, jsem čirou náhodou narazil na článek a na blog umístěný na stránkách http://bartolmai.mujblog.centrum.cz . Jeho autorem byl jistý Bartolomai. Článek byl psán poměrně zdařilou rukou, a tak jsem se do něj začetl a připojil níže uvedený komentář.

Upřímně se přiznám, že mě po přečtení článku i komentářů bylo všelijak. Kolik je ještě i dnes "přesvědčených obránců pravé víry". Kolik je těch, kteří ani po více jak dvoutisíci letech nepochopili slova Nazaretského a jeho učení. Poselství a odkaz, kvůli kterým jej nechali někdejší taktéž "přesvědčení obránci pravé židovské víry otců" ukřižovat.

Možná, že autor článku není tím co si myslím. Je možné, že mu i křivdím, ale z jeho slov na mne zavanul dech minulosti, inkvizičních procesů i doba "Exorcistů" česky řečeno výmítačů démonů a ďáblů. Žijeme v moderní době jednadvacátého století. Ve století, kdy bude muset lidstvo, ve snaze přežít, nuceno vést společný mezikulturní a mezináboženský dialog. Kolik už bylo válek pravých obránců víry proti bezvěrcům.

Má představa o první recenzi zde na Nudě v síti byla opravdu jiná. Ale nedá mě to abych nereagoval. Nechtěl jsem se pouštět s autorem do sporu na jeho vlastních stránkách a ani přesvědčovat "jeho čtenářské ovečky" o jiném vidění světa. A tak byl můj komentář článku zaobalen do sice pravdivé ale přijatelné podoby, alespoň dle mého názoru, i pro obránce víry jakým je autor článku.

A musím se přiznat, když jsem jeho stránky opouštěl a vrátil se na stránky mé Nudy v síti, i když stále ještě nedokonalé, měl jsem na malou chvilku pocit, jako bych se vrátil domů. Oč příjemnější jsou pro mne stránky "náctiletých", kteří mají svůj, někdy sice poněkud drsnější, pohled na svět. A abych si vylepšil náladu, navštívil jsem, již po druhé, stránky mladé autorky jmenující se Kraella provozované zde na blogu http://dollword.blog.cz. Bylo to pro mne opravdu osvěžující čtení. Na závěr připojuji můj slíbený komentář publikovaný na stránkách výše zmíněného Bartolomaie.

Pro čtenáře Nudy v síti Váš, brzy již exkomunikovaný, Daniel Klee.

Původní komentář: Velmi zajímavé téma článku. Nechci se pouštět s autorem do teologické polemiky na téma víry, spasení či diskuze o jedinečné a zaručené cestě k životu věčnému. Sám sebe považuji za křesťana, tedy člověka, který uznává Ježíše z Nazaretu, jako spasitele. Dokonce jsem ve jménu Otce, syna i ducha svatého pokřtěn. Od chvíle, kdy jsem si již jako malé dítě uvědomil opravdovou existenci "Boha" cítím, že jsem jím veden, a že vše má na světě svůj význam a svůj důvod. Jak běžela léta mého života, čím dál víc jsem si ale také uvědomoval, že víra je pro mnohé důležitá, ale že sama o sobě člověka ani nespasí, a ani nezachrání od stagnace jeho vlastního duchovního vývoje. Duchovní vývoj totiž znamená připustit dialog s ostatními věřícími či praktikujícími cestu duchovního prozření. A tak je možné, díky mezináboženskému dialogu, poznávat svou vlastní víru a uplatňovat její aspekty i v běžném každodenním životě. A jsou to často právě východní duchovní nauky, které nás mohou vrátit na původní a nezkaženou cestu víry a probuzení se v duchovním slova smyslu.

Jen okrajově, často přemítám o tom, jak by asi vypadal ohlášený poslední příchod Krista. Krista, který byl hlasatelem nové víry a ničitelem starých pořádků a přikázání "otců", nositelem meče, kterým rozdělil otce a syna. Ano, byl to právě muž z Nazaretu, který měl tu správnou víru a sílu, aby bojoval se zahnívajícími zákony víry jeho doby. Velikost jeho odkazu, je velikostí odvahy, zdravého rozumu a lásky. Myslím si, že jeho poslední příchod byl oznámen opravdu poměrně věrohodně. Zástupci Petrova stolce by jej totiž nechali znovu, a to ne jen v pomyslném slova smyslu, ukřižovat. Proč? Jeho příchod by totiž znamenal opět bourání "kupeckých krámů" v křesťanských chrámech, zavržení dvoutisíceletého propagování víry, která je dnes ve velmi podobném stavu, jako byla tehdy víra judaistická.

A za svou osobu jsem přesvědčen, že oporu a porozumění by opět nalezl u dnešních vyděděnců křesťanské víry. A možná by společnou řeč a dialog dokázal vést spíše s 14. Dalajlamou, než s osobou na papežském stolci. A tak závěrem bych chtěl jen konstatovat, že se cítím křesťanem, tedy člověkem vyznávajícím jedinečnou existenci Ježíše Nazaretského, ale stejně tak se cítím praktikujícím buddhistou, hledajícím duchovní probuzení ve své víře v muže z Nazaretu. A tím se stávám i gnostikem, objevujícím staré a mnohdy nepohodlné pravdy o tom kdo jest a bude i na věky. Opravdová víra je vírou přijímající pravdu, a ne jen prázdné litery víry bez každodenního kontaktu se jsoucnem. Farizejové současnosti na sebe totiž berou často podobu "pravých obránců křesťanské víry". A vždy si tak připomenu slova Nazaretského..."že strom se pozná po ovoci". Daniel Klee

PS: všem čtenářům se již předem omlouvám za délku článku :-), který jsem i z tohoto důvodu nezařadil do rubriky "Malá zamyšlení Daniela Klee", protože malé toto zamyšlení rozhodně není :o))). Váš Daniel Klee
 


Aktuální články

Reklama



______________________________________________________________________________