O štěstí...

15. listopadu 2008 v 0:47 | Daniel Klee |  Poezie aneb verše věčného tuláka
O štěstí...

Když jsi se narodila, tak slunce na obloze zůstalo už navždy pro mne stát
Když plamen moudrosti, já uzřel poprvé v Tvých očích plápolat
má duše se rozezněla, jak struny harfy, co v srdci začaly mě tiše hrát
Ano...Tvé jméno Anno, je mě vším co chci již míti ve světě zrady rád
mé srdce ledové už navždy budeš ve svých drobných dlaních hřát


Věnováno mé dceři... Aničce. Daniel Klee 26.květen 2008
 


Aktuální články

Reklama



______________________________________________________________________________