Prosinec 2008

PF 2009 NUDA V SÍTI

29. prosince 2008 v 3:29 | Daniel Klee |  Oznámení a inzerce

Pour Féliciter 2009

28. prosince 2008 v 3:11 | Daniel Klee |  Oznámení a inzerce

Vše nej v novém roce s devítkou na konci Vám všem, ovšem jak jinak, přeje z celého srdce Váš
Daniel Klee

Vánoční „poselství“ Daniela Klee všem. No ovšem! :)

23. prosince 2008 v 2:11 | Daniel Klee |  Editorial blogu Nuda v síti

Vánoční "poselství" Daniela Klee všem. No ovšem!


Drazí návštěvníci a čtenáři blogu Nuda v síti,

čas zbývající do Štědrého dne se počítá už na hodiny a ne dny. Pro mnohé to bude jedna z mála příležitostí, kdy se sejde u štědrovečerního stolu celá rodina, přátele a příbuzní. Nastane čas přijímání a dávaní. Čas pokoje, klidu a krátkého štěstí v kruhu blízkých. Čas, kdy alespoň na malou chvíli budeme mít možnost zapomenout na všední starosti, nesplacené hypotéky, daňová přiznání, zvyšující se ceny a inflaci, nezaměstnanost, krizi, rodinné a partnerské neshody, války či hladomory, světový "terorismus", náboženské a občanské nepokoje a mnohé další věci, které nás v průběhu těch běžných a všedních dní provází na každém kroku. Zprávy v TV či rozhlase budou, ten jeden jediný den, obsahovat více těch optimistických a příjemných sdělení.

Ne pro všechny jsou ale tyto svátky časem klidu a pohody. Bezdomovci odkázáni na každodenní pomoc kolemjdoucích, vždy musí podobné svátky přetrpět a "přežít" s co možná nejmenší újmou. Ve dnech svátků lidé téměř necestují hromadnou dopravou, pohodlně uvelebeni ve svých teplých a vánočně vyzdobených bytech, koukajíce se na pohádky a příběhy, ve kterých vždy nakonec zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. A tak jsou tito lidé zase odkázání pouze na pomoc různých organizací, nadací a spolků.

Ale ne jenom bezdomovci, či lidé na sociálním dně společnosti, o vánocích "trpí". Je velké množství lidí "opuštěných", kteří jsou tradičně o vánocích ve větší izolovanosti od zbytku světa.

Lidé staří, nemocní či trpící nějakou duševní chorobou, jsou v tyto dny odkázáni na krizové linky a poradny, které si rozhodně na nedostatek práce nemohou stěžovat. Stejně tak zvířata v útulcích, či v horším případě na ulicích, rozhodně neprožijí Štědrý den obklopeni láskou a pohodou. A to ani nemluvím o bezpočtu laboratorních zvířat, pro které žádný svátek ani volno, které mají i zločinci ve věznicích, rozhodně platit nebude.

Prostě a jednoduše, Štědrý den a vánoce nejsou svátkem všech bez rozdílu. A nejsou ani ničím na co máme právo a co je samozřejmé. A tak až budeme "remcat" nad nevhodností vánočního dárku, nad bolavým žaludkem či kostí v krku, nad nesnesitelností již senilní babičky či tchýně, nad přesolenou polévkou, nad "nudností" rodinných sešlostí a dalšími podobnými věcmi, vždy bychom si měli, alespoň na chvíli, připomenout všech těch, kteří jsou na tom opravdu mnohem hůře.

A mé přání závěrem? Zkusme se v tyto dny více dívat kolem sebe a zapomenout na naše postoje a názory. Přivřeme oči a podejme pomocnou ruku všem těm, kteří jsou na ni odkázáni. Uvidíte, že pár drobných mincí věnovaných bezdomovci v podchodu metra a nebo váš starý a nepotřebný svetr či bunda, které jim dáte, vám přinesou větší uspokojení z obdarování, než ten sebedražší dárek věnovaný pod stromečkem. A když budete požádáni například o cigaretu, dejte místo jedné třeba dvě. Nemůžeme "spasit" svět, ale můžeme v tyto dny udělat alespoň něco.Třeba nasypat za okno pár semínek slunečnice či koupit v supermarketu malý sáček s krmivem pro zatoulané kočky a psy. A rozhodně se nám bude usínat lépe s myšlenkou na ty, kteří na nás možná právě v tuto chvíli budou vzpomínat s vděkem a láskou.

Přeji Vám spokojené vánoce a splnění všech Vašich přání.
Váš nepoučitelný Daniel Klee



Nevíte co k vánocům? Darujte dětem „koncentrák“ pro mravence

20. prosince 2008 v 21:24 | Daniel Klee |  Komentáře aneb kritika nerozumu

Nevíte co k vánocům? Darujte dětem "koncentrák" pro mravence.


Vánoce…svátky klidu, míru a pohody lidí "dobré" vůle. Vánoce, svátky dárků a obdarovávání se. Vánoce…svátky lidí a pro lidi. Občas na mne jde ale pocit smutku. Smutku z vánoc, z tradic na jejichž původní poslání jsme zapomněli, ale hlavně z chování, cítění a vnímání lidí.

Pominuli fakt, že podobné svátky v tomto čase slavili lidé ještě dříve než byl tento svátek změněn jako oslava narození Ježíše z Nazaretu, měl by tento svátek být také oslavou a příležitostí ke smíření, odpuštění a zamyšlení se. Ale občas mám pocit, že právě myšlení je lidem vzdálenější víc než cokoli jiného. A nebo lépe řečeno, domýšlení toho co a jak činíme.

Lidská namyšlenost na fakt, že jsou lidmi je až neuvěřitelná. Mě osobně je čas od času všelijak při pomyšlení, že patřím k živočišnému druhu nazývanému Homo Sapiens Sapiens, což by mělo značit, že jsme druh dvakrát rozumný. Velmi často o tomto latinském pojmenování "vrcholu" evoluce pochybuji. Ještě dříve než se na světě mohl objevit otisk první lidské nohy, naši planetu obývalo velké množství různých zvířat, tvorů a společenského hmyzu. A právě o něm chci dnes hovořit.

O uvedené věci jsem slyšel již dříve, ale až dnes jsem díky příspěvku na jednom blogu, který jinak patří k mým oblíbeným, objevil odkaz na stránky s dárkem "z vesmíru". Co je tento dárek? Nic jiného než malý, soběstačný a komfortní "koncentrák" pro mravence. Malá a uzavřená nádoba obsahující průhledný a výživný gel, poskytující "vše" co takový mravenec k životu potřebuje. Vše? Bereme-li v úvahu pouze potravu a vzduch tak snad ano. Jinak se o tom dá vážně pochybovat. K uvedenému "dárku" pro naše děti, ještě dostaneme stručný návod jak a kde polapit mravence a "multifunkční" tyčinku k polapení těchto tvorů. Kdo se alespoň okrajově o přírodu a zvířata v ní žijící zajímá ví, že mravenci jsou velmi společenský a sociální hmyz, žijící vysoce organizovaným životem či dělbou práce. Kdo někdy viděl nějaký dokument o tomto hmyzu z produkce třeba BBC mě dá za pravdu, jak fascinující je život těchto tvorů.

Nemám příliš velké námitky proti důležitosti vesmírných programů a vědeckých výzkumů. Ale pokud někdo z vás viděl dokument, za jakých podmínek a jak dlouho se zřejmě trápil snad nejznámější pes této planety Lajka, i o tomto bude pochybovat. Jedna věc je věda a jiná lidský egoismus vůči všemu živému. Jste-li přívrženci akvaristiky víte, že drtivá většina obyvatel vašeho akvária se narodila již v "zajetí" a staráte-li se o své svěřence s potřebnou péčí a láskou, dá se počítat s tím, že jim opravdu "nic" neschází. Navíc ve vašem akváriu nejsou žádní predátoři a tak není co namítat.

Něco jiného je však "polapení" patnácti mravenců z volné přírody a jejich umístění ve vašem komfortním "koncentráku". O tom, že není možné poznat, že se jedná o obyvatele jednoho konkrétního mraveniště nemá ani cenu hovořit. O pověstných "válkách" těchto sociálních tvorů také ne. Kde jsou hranice naší touhy po zisku za každou cenu?

Napadá mne, že příběhy autorů SCI-FI nejsou jen příjemné čtení. A docela by mne zajímalo, jak by nás asi obyvatelé jiné planety posuzovali. Při našem chování k sobě navzájem, k přírodě a zvířatům. Možná se jednou v nějakém MEZIGALAKTICKÉM časopise objeví inzerát na malou uzavřenou schránku, obsahující vše potřebné k životu lidských tvorů ze Země. Jediné co bude potřeba je odchytit si na Zemi samičku a samečka tohoto druhu, a pak jen pozorovat jak se "zajímavě" rozmnožují a po nějaké době následně v hádce usmrtí. Možná, že znalost těchto bytostí o lidském "hmyzím" druhu budou větší, než ty naše o mravencích. A tak bude součástí balení lednička, televizor, vibrátor a návod, že čas od času je dobré samečka přemístit k jiné samičce.

Odkazy pavučina: Mravenci, a to zejména lesní, jsou u nás vysoce chráněným druhem na základě "Zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/92 Sb. Příloha č.III k vyhlášce č.395/1992 Sb.", která zcela zvlášť vymezuje položku Mravenec - Formica zařazenou mezi mimořádně ohrožené druhy.


A tak závěrem mohu jen říci, koupíte-li dětem k vánocům třeba oblíbenou knihu "Ferda Mravenec", uděláte určitě lépe a alespoň si nebudete připadat jako "Brouk Pytlík".

Váš Daniel Klee

Bůh a Ďábel

19. prosince 2008 v 21:13 | Daniel Klee |  Malá zamyšlení Daniela Klee

Bůh a Ďábel aneb malé předvánoční zamyšlení Daniela Klee


Svého času jeden známý filozof řekl větu…" Bůh je mrtev" a mě se chce dodat, "…Ať žije Bůh…". Nechci se zde pouštět do rozebírání filozofických otázek spojených s uvedeným tématem. Jen… tato věta by se dala použít jako motto mého zamyšlení.

Dnes a denně se na světě tisíce a miliony lidí slepě podrobují náboženským, esoterickým, magickým či satanistickým rituálům, v niterné touze nalézt skrze ně pochopení, zodpovězení otázek a uhašení věčné touhy srdce či v ještě hlubší tužbě rozžehnout světlo v temnotách pomíjivé pozemské existence či v potřebě účinného léku na hořkost našeho bytí. Od počátku věků se na této lidské potřebě a touze přiživovalo velké množství "zprostředkovatelů", kteří nabízeli své "služby" těm ostatním. Postupem času, jak se lidská civilizace "měnila" a stávala komplexnější, se z podobných lidí stávala instituce. Nejdříve kmenová a rodová, posléze jako samostatná záležitost "církví" a náboženských hnutí. O tom, že se vždy jednalo o vládu nad masou věřících " poddaných" nemá ani cenu hovořit. Mnoho reformátorů, proroků a "revolucionářů" se snažilo přivést své bližní k poznání "pravdy" a k prozření. Mnohým se to na čas i podařilo, nicméně většina z nich nedopadla ve svém snažení osobně nijak dobře. Vždy byli tito lidé pronásledování, kamenování, upalování či přibíjeni na kříž.

Na základě myšlenek a odkazu těchto lidí vznikala často nová náboženství, nové církve a nová nespravedlnost či útlak. Jedním z mála odkazů, které nebylo možné dostatečně deformovat byl Buddhismus. Ale i zde vzniklo mnoho škol a odnoží.

Proroci a myslitelé odcházeli, zanikala mnohá světová náboženství, filozofické školy i církve. Jména bohů, svatých, svátků i rituálů byla přejmenována či překryla jedno druhé. Jedna "víra" si "půjčovala" od druhé, vzájemně těžíce z toho nejlepšího na čem bylo možno stavět. Půjčovalo se vše, mýty o stvoření, potopě či "zrození" bohů a božstev. "Podstata" však zůstávala stejná. Bylo jedno jak se této podstatě říkalo. Často na sebe v potřebě "utajení" brala různé podoby. Jedno jediné se však nikdy nezměnilo. A to byla ona odvěká potřeba jednotlivce i společnosti po duchovním rozměru našich, jinak naprosto nesnesitelných, a prázdných životů.

Často při svém brouzdání nacházím blogy a stránky lidí různých vyznání, vír i přesvědčení. Někdy mne až zaráží, kolik lidství, moudrosti, porozumění a částečného duchovního prozření obsahují blogy satanistů, ateistů, moderních "čarodějnic" či vyznavačů magie, esoteriky, vesmíru a nebo třeba pohanství. Někdy to až nadneseně řečeno vypadá, jako by se "Světlo" nořilo dál a dál do "Temnoty". Některé myšlenky těchto lidí obsahují více pravdy, lásky a porozumění, než myšlení mnohých současných hlasatelů "Božího Slova".

Někdy mne tak napadá zvláštní myšlenka, že obrozená a osvobozená "duchovní" podstata člověka, se stane úplnou, až nebude potřebovat zavádějící slova, nálepky, štítky, názvy a pojmenování pro onu samotnou "Podstatu". Až hledající člověk nebude potřebovat žádné prostředníky, kněze, šamany, mágy, papeže a hlasatele falešných slov, ale ani kostely, modly, sochy svatých, rodové totemy, kříže, roucha, kalichy, obětní oltáře, chrámy, trouchnivějící stránky překonaných knih, zatuchlé "zákony" patriarchů, znetvořená a změněná slova umučených proroků, jejich "svaté" ostatky, odpustky, přikázané modlitby, rituály a úkony, modlitební koberečky a symboly všeho druhu. Až člověk ve své snaze po pojmenování překoná potřebu mezi "Bílým" a "Černým". Protože svět není ani bílý ani černý, ale barevný v širokém spektru barev, které ani lidské oči nedokáží uvidět. To co platí o barvách, platí i o našem rozlišování dobra a zla.

Možná, že až překročíme "Rubikon" naší mysli, až rozetneme "Gordický" uzel otázek a přikázání, až odhodíme "Damoklův" meč vyhánějící nás z "Ráje", a odložíme "Ikarova" křídla z peří a vosku, aby naše "Duše" mohla vzlétnout osvobozena z "Galejnických" pout naší závislosti, až vyčistíme "Augiášův chlív" naší mysli od všech nánosů slov našich "prostředníků" či až zapálíme ve své duši "Prométheův" oheň "Božího" světla, se jednoho dne, vedeni "Ariadninou" nití našeho moudrého "podvědomí", probudíme do jiného světa. Světa lidství a božství v nás. Světa, kde nevládne ani obávaný "Bůh" ani stejně obávaný "Ďábel". Světa, kde vládne porozumění, moudrost, dialog a spolupráce všech, kteří hledají a tápají na své cestě za poznáním a probuzením. Protože Bůh i Ďábel je jen a jen v nás. V naší mysli, duši a srdcích.

Hodně štěstí, lásky, porozumění, moudrosti a pochopení Vám všem přeje Váš Daniel Klee.



Fekálie v hamburgerech?

18. prosince 2008 v 1:19 | Daniel Klee |  Recenze filmů a divadelních představení

Fekálie v hamburgerech? To nezní zrovna slibně!


Tématem tohoto článku je recenze filmového snímku Fast Food Nation, natočeného podle stejnojmenné knihy Erica Schlossera. Uvedený snímek prošel českými kinosály téměř bez povšimnutí a bez reklamy. Neprávem. Americký filmový průmysl jen zřídka vytvoří natolik kontroverzní a zajímavé filmové dílo, jako je právě zmíněný snímek, ve kterém si s chutí zahrála taková hvězda jako je Bruce Willis. A o čem uvedený film vlastně je?



Citujeme-li z přebalu filmového DVD dozvíme se, že "Big One je nejnovější hamburger fast-foot řetězce Mickey´s a stává se z něj nejůspěšnější produkt všech dob. Jenže v tom mase je něco divného…" Co to je, se z přebalu DVD nedozvíme. Ale abych nenapínal zvědavost čtenářů, ono zmíněné "divné" v hamburgerech jsou fekálie. Ale jak se tam vůbec dostaly? Stejná otázka zazní i ve filmu. A kvůli jejímu objasnění je vyslán hlavní hrdina snímku až do městečka Cody v Coloradu. Na první pohled je, v masokombinátu zpracovávajícím maso pro zmíněný řetězec, vše v pořádku. Ale hned v zápětí jsme vtaženi do několika souběžně se prolínajících dějů a příběhů, které jsou vyprávěny formou připomínající dokumentární snímky. I záběry kamery v masokombinátu jsou velice realistické a ne příliš vhodné pro slabší nátury.


Nejste-li zrovna zanícenými vyznavači "rychlého" občerstvení v podobných fast-foodech, určitě si nenechte zmíněný filmový snímek ujít. I když je tento snímek řazen mezi komediální snímky, nejedná se zrovna o rodinnou komedii v americkém provedení, ale spíše o sociální drama s prvky černého humoru.


Rok natočení snímku: 2006 USA
Režie: Richard Linklater
Obsazení: Bruce Willis, Greg Kinnear, Patricia Arquette, Avril Lavigne

Po shlédnutí uvedeného snímku, si raději i k večeři s milovanou dívkou, dáte zeleninový či ovocný salát.



Příjemný, i když trochu drsný, filmový zážitek Vám přeje ze srdce Váš Daniel Klee.

Reklamní banner nad záhlavím aneb báječná snídaně na Vašem blogu

17. prosince 2008 v 14:36 | Daniel Klee |  Komentáře aneb kritika nerozumu

Báječná snídaně s milou slečnou zní lákavě, ale umístění reklamního baneru na blog již méně.

Zdravím, v tomto předvánočním čase, všechny čtenáře a návštěvníky blogu NUDA V SÍTI. Rád bych zde, právě v tomto čase, publikoval zajímavější články a témata. Nicméně život s sebou stále přináší nějaký problém, který je potřeba řešit. Tím aktuálním je umístění reklamního banneru na stránky blogu Nuda v síti. Nemám nic proti reklamě, sám se jí i živím, ale vždy by se mělo jednat o reklamu vhodně umístěnou do konceptu stránek a tématicky vhodnou. Nemám nic proti "Báječné snídani s milou slečnou", kéž bych takovou příjemnou záležitost zase po dlouhé době zažil :), ale je faktem, že odkaz vede na stránky řetězce rychlého občerstvení. Docela mne pobavila představa tohoto banneru na blogu nějakého antiglobalisty či vegetariána brojícího proti řetězci McDonald's. Vzhledem k tomu, že se mě postup administrátorů portálu Blog.cz až krajně nelíbí, zaslal jsem na zákaznickou podporu níže uvedený dopis. A jaké bude jejich vyjádření? Nu počkejme si co odpoví.

Přeji Vám všem ze srdce báječné vánoce a možná i " s milou slečnou" :) Váš Daniel Klee


Otevřený dopis, na zákaznickou podporu Blog.cz, ohledně umístění reklamního banneru, tj. žádost o vyjádření k uvedené situaci.


Vážení obchodní přátelé,

Problémů s provozem blogu na Vašem portálu je opravdu hodně. Nicméně i při všech problémech, které jsou a byly s provozováním blogu na Vašich stránkách, jsem zde zůstal. Hlavně kvůli čtenářům a návštěvníkům blogu i nemalým investicím do SEO a dalších věcí. Počítal jsem s umístěním reklamního prostoru na svých stránkách v té podobě, jaká byla při založení blogu. Jaké bylo mé dnešní překvapení, když jsem zjistil, že reklamní prostor to není jeden, ale hned dva. A jeden z toho je velký banner hned nad záhlavím stránek. Nemám nic proti vkusně vložené reklamě na mém blogu, nic není "zadarmo", ale Váš přístup umístit zcela bez varování další reklamní banner na můj blog, se mě již opravdu nelíbí. Zřejmě nejsem dosti mediálně známá osobnost, aby na mnou provozovaném blogu něco podobného nebylo, jako je tomu u "ukázkových" blogů chlebodárců z CET 21.

Nicméně si stále příliš vážím svých čtenářů, kterých bylo cca. 600 od založení blogu tj. za o něco více jak měsíc, a tak bych rád situaci řešil. I když, jak jsem měl možnost již z předchozí komunikace s Vaši zákaznickou podporou zjistit, mne dle Vašich slov na Vašem portále nic nedrží a mohu odejít ke konkurenci. Nerad bych tento krok učinil a stále věřím ve vyřešení problémů nějakou kompromisní cestou. Jsem otevřen dialogu a dohodě, i eventualitě si zaplatit za možnost provozovat blog dle představ, které o něm mám.

V případě, že se nepodaří najít žádné řešení či Váš přístup bude stejný jako u všech ostatních případů, kdy jsem se snažil o domluvu s Vaší zákaznickou podporou, budu nucen opravdu přemístit své stránky jinam. Což není neřešitelné a dnes i věřím, že si můj blog čtenáři najdou i když bude na jiné adrese. Jen Vám přibude další "nespokojený" uživatel. I když můj kritický příspěvek jen ztěží bude zařazen do rubriky na Vašich přístupových stránkách "Novináři o Blog.cz", může mne alespoň uklidnit možnost publikovat svou kritiku v celostátně tištěných mediích nepodléhajících vlivu CET 21.

PS: Rád bych Vás předem upozornil, že tento email je psán formou otevřeného dopisu a bude publikován na mém blogu, a to včetně Vaší následné odpovědi a vyjádření.

S pozdravem a přáním vánoční pohody za blog NUDA V SÍTI Daniel Klee.

Veselé vánoce

16. prosince 2008 v 1:37 | Daniel Klee |  Oznámení a inzerce

Svět je malý

15. prosince 2008 v 20:49 | Daniel Klee |  Editorial blogu Nuda v síti

Svět je malý… a ještě menší.


Svého času jsem měl profil kdesi na internetu. Součástí mého profilu už tehdy byla má poezie, dají-li se mé neumělé literární poklesky nazvat poezií.

Není to tak dlouho co jsem objevil zajímavý blog na portále txt.cz. Obsah blogu byl originální a zajímavý. Autorka blogu měla a má cit pro slovo a vůbec pobyt na jejím blogu byl pro mne příjemný. O několik dní později jsem se znovu na její stránky vrátil, přečetl si několik dalších příspěvků a odešel. Její blog byl natolik zajímavý, že jsem se chtěl podívat ještě na nějaké jiné blogy. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si takto brouzdal po Síti sítí nahlížeje do ostatních blogů, když jsem objevil blog, ze kterého se na mě potutelně dívala má vlastní slova a mé vlastní myšlenky.

Nemyslím si, že to co jako tvůrčí autor napíši je hodno otištění. Škoda papíru. Svou léčbu jsem si prodělal již jako devatenáctiletý "básník", který obcházel tehdy ještě socialistická nakladatelství ve snaze vydat svá "díla" tiskem. Většina z nich se ani neobtěžovala mě říct či napsat, že to co předkládám je brak. Jen málo z nich mě tehdy odpovědělo. K těm slušnějším patřilo nakladatelství MLADÁ FRONTA. Jejich dopis mám snad i někde schovaný. Tehdy z patřičně uražené ješitnosti, jsem nakonec vydal své literární poklesky takříkajíc na koleně samizdatem. Nicméně mne to poučilo. Vývoj každého autora si projde svou cestou. A ani dnes nejsem přesvědčený o tom, že by má literární tvorba zasluhovala tisku. Je pravdou, že mě vyšlo několik PR článků v novinách a magazínech s celostátní působností, ale to byla a je má profese.

A tak jsem se jako autor musel smířit s faktem, že si některá má slova a myšlenky začínají žít svým vlastním životem. Závěrem bych chtěl říct všem, kteří se rozhodnou něco z mého blogu použit pro své účely, že se tomu nebráním. Dokonce bude má autorská ješitnost patřičně potěšena. Ale v každém případě jen s předem uděleným písemným souhlasem a citováním zdroje. Samozřejmostí je, že bych také rád věděl v jakém kontextu bude převzatý obsah použit.


Příjemné prožití svátků vánočních nejen na Síti sítí. Váš Daniel Klee




______________________________________________________________________________