Bůh a Ďábel

19. prosince 2008 v 21:13 | Daniel Klee |  Malá zamyšlení Daniela Klee

Bůh a Ďábel aneb malé předvánoční zamyšlení Daniela Klee


Svého času jeden známý filozof řekl větu…" Bůh je mrtev" a mě se chce dodat, "…Ať žije Bůh…". Nechci se zde pouštět do rozebírání filozofických otázek spojených s uvedeným tématem. Jen… tato věta by se dala použít jako motto mého zamyšlení.

Dnes a denně se na světě tisíce a miliony lidí slepě podrobují náboženským, esoterickým, magickým či satanistickým rituálům, v niterné touze nalézt skrze ně pochopení, zodpovězení otázek a uhašení věčné touhy srdce či v ještě hlubší tužbě rozžehnout světlo v temnotách pomíjivé pozemské existence či v potřebě účinného léku na hořkost našeho bytí. Od počátku věků se na této lidské potřebě a touze přiživovalo velké množství "zprostředkovatelů", kteří nabízeli své "služby" těm ostatním. Postupem času, jak se lidská civilizace "měnila" a stávala komplexnější, se z podobných lidí stávala instituce. Nejdříve kmenová a rodová, posléze jako samostatná záležitost "církví" a náboženských hnutí. O tom, že se vždy jednalo o vládu nad masou věřících " poddaných" nemá ani cenu hovořit. Mnoho reformátorů, proroků a "revolucionářů" se snažilo přivést své bližní k poznání "pravdy" a k prozření. Mnohým se to na čas i podařilo, nicméně většina z nich nedopadla ve svém snažení osobně nijak dobře. Vždy byli tito lidé pronásledování, kamenování, upalování či přibíjeni na kříž.

Na základě myšlenek a odkazu těchto lidí vznikala často nová náboženství, nové církve a nová nespravedlnost či útlak. Jedním z mála odkazů, které nebylo možné dostatečně deformovat byl Buddhismus. Ale i zde vzniklo mnoho škol a odnoží.

Proroci a myslitelé odcházeli, zanikala mnohá světová náboženství, filozofické školy i církve. Jména bohů, svatých, svátků i rituálů byla přejmenována či překryla jedno druhé. Jedna "víra" si "půjčovala" od druhé, vzájemně těžíce z toho nejlepšího na čem bylo možno stavět. Půjčovalo se vše, mýty o stvoření, potopě či "zrození" bohů a božstev. "Podstata" však zůstávala stejná. Bylo jedno jak se této podstatě říkalo. Často na sebe v potřebě "utajení" brala různé podoby. Jedno jediné se však nikdy nezměnilo. A to byla ona odvěká potřeba jednotlivce i společnosti po duchovním rozměru našich, jinak naprosto nesnesitelných, a prázdných životů.

Často při svém brouzdání nacházím blogy a stránky lidí různých vyznání, vír i přesvědčení. Někdy mne až zaráží, kolik lidství, moudrosti, porozumění a částečného duchovního prozření obsahují blogy satanistů, ateistů, moderních "čarodějnic" či vyznavačů magie, esoteriky, vesmíru a nebo třeba pohanství. Někdy to až nadneseně řečeno vypadá, jako by se "Světlo" nořilo dál a dál do "Temnoty". Některé myšlenky těchto lidí obsahují více pravdy, lásky a porozumění, než myšlení mnohých současných hlasatelů "Božího Slova".

Někdy mne tak napadá zvláštní myšlenka, že obrozená a osvobozená "duchovní" podstata člověka, se stane úplnou, až nebude potřebovat zavádějící slova, nálepky, štítky, názvy a pojmenování pro onu samotnou "Podstatu". Až hledající člověk nebude potřebovat žádné prostředníky, kněze, šamany, mágy, papeže a hlasatele falešných slov, ale ani kostely, modly, sochy svatých, rodové totemy, kříže, roucha, kalichy, obětní oltáře, chrámy, trouchnivějící stránky překonaných knih, zatuchlé "zákony" patriarchů, znetvořená a změněná slova umučených proroků, jejich "svaté" ostatky, odpustky, přikázané modlitby, rituály a úkony, modlitební koberečky a symboly všeho druhu. Až člověk ve své snaze po pojmenování překoná potřebu mezi "Bílým" a "Černým". Protože svět není ani bílý ani černý, ale barevný v širokém spektru barev, které ani lidské oči nedokáží uvidět. To co platí o barvách, platí i o našem rozlišování dobra a zla.

Možná, že až překročíme "Rubikon" naší mysli, až rozetneme "Gordický" uzel otázek a přikázání, až odhodíme "Damoklův" meč vyhánějící nás z "Ráje", a odložíme "Ikarova" křídla z peří a vosku, aby naše "Duše" mohla vzlétnout osvobozena z "Galejnických" pout naší závislosti, až vyčistíme "Augiášův chlív" naší mysli od všech nánosů slov našich "prostředníků" či až zapálíme ve své duši "Prométheův" oheň "Božího" světla, se jednoho dne, vedeni "Ariadninou" nití našeho moudrého "podvědomí", probudíme do jiného světa. Světa lidství a božství v nás. Světa, kde nevládne ani obávaný "Bůh" ani stejně obávaný "Ďábel". Světa, kde vládne porozumění, moudrost, dialog a spolupráce všech, kteří hledají a tápají na své cestě za poznáním a probuzením. Protože Bůh i Ďábel je jen a jen v nás. V naší mysli, duši a srdcích.

Hodně štěstí, lásky, porozumění, moudrosti a pochopení Vám všem přeje Váš Daniel Klee.


 


Aktuální články

Reklama



______________________________________________________________________________