Ponurá

24. května 2011 v 23:01 | Daniel Klee |  Poezie aneb verše věčného tuláka
Ponurá

Až smrtka si pro mne přijde
Zubatou kosu bude mít
Až umíráček tiše zaklinká
Má duše nepokojná najde klid

Až na marách mne ponese
Průvod dívek bosonohých
Až ve větru jim vlasy budou vlát
Má duše černá, jak padlý sníh

Až poslední sbohem řeknou nepřátelé
A přátelé slzu žalu v srdci uroní
Až rodná hrouda tížit bude tělo mé
Má duše z pozemských pout se uvolní

Až popel vítr rozfouká, na všechny světa strany
Mé tělo co prach, v prach se obrátí
Až spolu s větrem píseň budu zpívat
Má duše v jednotu Boží snad se navrátí

Daniel Klee
 


Aktuální články

Reklama



______________________________________________________________________________